Prevence a řešení infekcí CVAD pomocí široké antimikrobiální aktivity.

Roztok TauroSept® obsahuje antimikrobiální chemoterapeutickou látku taurolidin 2 %. Na rozdíl od antibiotik působí taurolidin prostřednictvím chemické reakce s mikrobiálními strukturami buněčných stěn. Mikroby se zničí a výsledné toxiny se inaktivují – čas na destrukci in vitro je 15 až 30 minut. Taurolidin má mimořádně široké antimikrobiální a antimykotické spektrum, které zahrnuje i bakterie rezistentní na metycilin a vankomycin (MRSA, VISA a VRE). ^{9, 11, 12}

Preventivní vstříknutí roztoku TauroSept® pomáhá při prevenci hrozící kolonizace CVAD. Pokud ke kolonizaci CVAD již došlo, je možné mikrobiální kontaminaci léčebným použitím roztoku TauroSept® v kombinaci se systémovými antibiotiky eliminovat a v mnohých případech se tak vyhnout odstranění CVAD či ho značně oddálit. ^{2, 7, 8, 13, 14}

Spolehlivost při dlouhodobém používání díky vyloučení rozvoje mikrobiální rezistence

Během mnoha let klinického používání nebyl dosud nikdy zjištěn vývoj mikrobiální rezistence v důsledku podávání taurolidinu. Díky specifickému mechanizmu působení taurolidinu, při kterém dochází k přímé reakci s mikrobiální buněčnou stěnou, je rozvoj rezistence nepravděpodobný a na rozdíl od antibiotik se neočkává. ^{4, 5, 15}

Vliv na tvorbu biofilmu prostřednictvím inhibicie mikrobiální kolonizace

Taurolidin i při nízkých koncentracích způsobuje u mikroorganizmů ztrátu fimbrií a bičíků. V důsledku změny na povrchu mikroorganizmů dochází ke ztrátě schopnosti vytvářet kolonie. Taurolidin snižuje přilnavost mikrobů k povrchu epitelu a biomateriálům a brání tak vytvoření biofilmu. ^{1, 3, 6}

Podpora intraluminální hemodynamiky snížením fenoménu lokální patologické koagulace

Taurolidin v závislosti na koncentraci a délce jeho působení způsobuje inhibici koagulace vyvolané stafylokoagulázou, kterou není možné ovlivnit heparinem. Tím se sníží riziko vzniku patologické koagulace vyvolané stafylokoagulázou, především na hrotu CVAD. ¹⁰

1. Beutel K, Simon A. (2005). Diagnostik und Therapie Katheterassoziierter Infektionen in der pädiatrischen Onkologie. Klin Padiatr. 217  Suppl 1: S 91–100.
2. Bisseling, TM. et al. (2010). Taurolidine lock is highly effective in preventing catheter related bloodstream infections in patients on home parenteral nutrition: a heparin controlled prospective trial. Clinical Nutrition doi: 10.1016/j.clnu.2009.12.2005
3. Blenkharn JI. (1988). Sustained anti-adherence activity of taurolidine (Taurolin) and noxythiolin (Noxyflex S) solutions. J Pharm Pharmaco. J 40(7): 509–11.
4. Blenkharn JI. (1987). The antibacterial and anti-endotoxin activity of taurolidine in combination with antibiotics. Surg Res Commun 2: 583–586.
5. Browne M K, Leslie G B, Pfirrmann R W. (1976) Taurolin, a new chemotherapeutic agent. J ApplBacteriol. 41: 363–368.
6. Gorman SP, McCafferty DF, et al. (1987). Reduced adherence of microorganisms to human mucosal epithelial cells following treatment with Taurolin, a novel antimicrobial agent. J Appl Bacteriol. 62(4): 315–20.
7. Jurewitsch B, Jeejeebhoy KN. (2005). Taurolidine lock: the key to prevention of recurrent catheter-related bloodstream infections. Clin Nutr. 24(3): 462–5.
8. Koldehoff, M., J. L. Zakrzewski (2004). Taurolidine is effective in the treatment of centralvenous catheter-related bloodstream infections in cancer patients. Int J Antimicrob Agents 24(5): 491–5.
9. Noesner K, Focht J. (1994). In–vitro-Wirksamkeit von Taurolidin und 9 Antibiotika gegen klinische Isolate aus chirurgischem Einsendegut sowie gegen Pilze. Chirurgische Gastroenterologie 10 (suppl 2): 80–89.
10. Reinmüller J., Mutschler W, et al. (1999). Hemmung der Staphylokokken-Koagulase durch Taurolin. Hämostasiologie 19:94-7.
11. Torres-Viera C, Thauvin-Eliopoulos C, et al. (2000). Activities of taurolidine in vitro and inexperimental  enterococcal endocarditis. Antimicrob Agents Chemother 44(6): 1720–4.
12. Traub WH, Leonhard B, et al.( 1993). Taurolidine: in vitro activity against multiple- antiibioticresistant, nosocomially significant clinical isolates of  Staphylococcus aureus, Enterococcus faecium, and diverse Enterobacteriaceae. Chemotherapy. 39(5): 322–30.
13. Wanten, G. J., M. Willems, et al. (2008). Taurolidine versus heparin lock to prevent catheter related bloodstream  infections (crbsi) in patients on home parenteral nutrition: a prospective randomized trial. 30th congress of espen, Florence.
14. Weber, M. et al. (2009). Indikationsspektrum und perioperatives Management bei i.v.-Portsystemexplantation – Alternative Taurolingabe bei i. v.- Portsysteminfektion. Zentralbl Chir 134: 350–356.
15. Olthof ED. et al. (2012). Absence of microbial adaptation to taurolidine in patients on home parenteral nutrition, who develop catheter related bloodstream infections and use taurolidine locks. Clinical nutrition (2012) http://dx.doi.org/10.1016/j.clnu.2012.11.014